Rozvrkočená vilná kněžna, leží tu teď v sadu. Říkám... buď prosím
něžná, neb otázku si kladu. Když podívám se za tebe, tak vidím višní
sudy. Jak namíchat pro sebe, pivo povzbudivší pudy? Tu zajiskřila
myšlenka, přidat višně do piva. To ocení každá dívenka, ztepilá i
střízlivá. Antone Pavloviči... jak ty bys záviděl.
